|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Percepce environmentálních změn : regionální aspekty /
Duží, Barbora
Tato práce má za cíl zkoumat a analyzovat dvě hlavní výzkumná témata. Prvním z nich je percepce lokálních environmentálních změn způsobujících škody na majetku, infrastruktuře nebo dokonce ztráty lidských životů obyvatel vybraného regionu. Konkrétně se jedná o širokou škálu dopadů extrémních projevů počasí, označované odborníky také jako hydrometeorologické nebo klimatické extrémy. Obsahem druhé části jsou způsoby přizpůsobení (adaptace) těchto obyvatel. Obě témata jsou zkoumána především na úrovni domácností, s přihlédnutím na regionální kontext. Empirická část výzkumu byla realizována v regionu povodí Bečvy, kde byl zkoumán stav adaptace společnosti na regionální a lokální úrovni. V rámci environmentálně sociologického výzkumu bylo osloveno 605 domácností z 22 obcí a 25 klíčových respondentů především ze zájmového regionu. Dalším cílem práce bylo představit stav dosavadního poznání týkající se této problematiky.
|
|
|
Stanovení adaptačního potenciálu chřadnoucích smrkových porostů v oblasti Kysuc (Slovensko) vůči environmentální změně
Plevková, Miroslava
V posledních desetiletích se na území Kysúc projevuje výrazný úhyn smrkových kultur, zapříčiněné synergickým působením stresových faktoru. Cílem předkládané práce bylo pokusit se odhadnout adaptační potenciál chřadnoucích smrkových porostu vůči předpokládané enviromentální změně na tomto území. Na založených trvalých výzkumných plochách (TVP) (Veľký Polom, Klokočov, Zákopčie, Javorské) byly zjišťované charakteristiky porostu, přirozená obnova a napadení kořenovými hnilobami. Také byl sledován stav korun smrku ztepilého na TVP, jako jsou defoliace a transformace koruny. Podle zjištěných údajů byla stanovena Manionova spirála chřadnutí porostu pro oblast Kysúc. Výsledky naznačují, že proces chřadnutí bude na všech TVP pokračovat; podle odhadu adaptačního potenciálu by se měly tyto porosty do čtyřiceti let rozpadnout. Tyto porosty jsou však schopné se přirozeně obnovovat, především TVP Zákopčie, Javorské a Klokočov. Samy se však obnovují většinou smrkem, proto budou porosty nadále ohrožovány stresovými faktory umocněnými klimatickou změnou.
|
host ::
RSS.